Úvod do teorie a metodologie sociální politiky
Igor Tomeš

Dnes vráceno
Monografie
Vyd. 1.
Praha: Portál, 2010
439 s. ; 24 cm
Dokument zatím nebyl ohodnocen
Hodnocení: {{document.rating.value | number:1}} (počet hodnocení: {{document.rating.count}})
{{document.rating.result.message}}


Pojmy používané v sociální politice
Úvodem o pojmech
Historické pojmy
Pojem sociální politika
Pojmy sociální bezpečnost a sociální zabezpečení
Pojem sociální ochrana
Pojem sociální péče
Pojmy sociální pojištění, sociální zaopatření a sociální pomoc
Pojem záchranná sociální síť
Pojem sociální služba
II. část
Geneze sociálněpolitických myšlenek a institucí
3 Obecně o genezi sociální politiky
3.1 Obecně o genezi společenské solidarity
3.2 Geneze postojů a realizačních nástrojů sociální politiky
4 Geneze myšlenek a institucí autokratické sociální politiky
4.1 Paternalismus
4.1.1 Despotický paternalismus
4.1.2 Antický paternalismus
4.1.3 Středověký paternalismus
4.2 Středověký utopismus
4.3 Neopaternalismus
4.4 Filantropie, altruismus, péče
4.4.1 Antická filantropie
4.4.2 Židovská filantropie
4.4.3 Křesťanská filantropie
4.4.4 Filantropie v raném středověku
4.4.5 Filantropie v Českém knížectví a království
4.4.6 Formy moderní filantropie
4.5 Veřejná intervence v pozdním středověku
4.6 Institucionalizace chudinské péče v době industrializace
5 Geneze myšlenek a institucí demokratické sociální politiky
5.1 Přirozená lidská práva
5.2 Liberalismus a regulace
5.3 Počátky vzájemnosti
5.3.1 Spontánní vzájemnost
5.3.2 Soukromoprávní životní a úrazové pojištění
5.3.3 Dělnická solidarita
5.3.4 Institucionalizace dělnické vzájemnosti
5.3.5 Povinné pojištění (sociální pojištění)
5.4 Institucionalizace solidarity v sociálním státu
5.4.1 Socialisté
5.4.2 Institucionalizace a zestátnění solidarity
5.4.3 Geneze české sociální školy
5.4.4 Kritika sociálního státu
5.5 Neoliberalismus
5.6 Návraty k myšlence sociálního státu
III. část
Subjekty a objekty
6 Subjekty sociální politiky
6.1 Obecně o subjektech sociální politiky
6.2 Sociální systémy jako subjekty sociální politiky
6.3 Stát jako sociální systém
6.4 Samosprávné veřejné korporace jako sociální subjekt
6.4.1 Územní samosprávné korporace
6.4.2 Další veřejnoprávní korporace
6.5 Nestátní organizace jako sociální subjekty
6.6 Mezinárodní organizace jako subjekty sociální politiky
6.6.1 OSN a její agentury
6.6.2 Evropské mezistátní struktury
6.6.3 Světové nestátní organizace
7 Exkurz o sociálním státě
7.1 Sociální stát jako produkt evropského vývoje
7.1.1 Myšlenkové kořeny sociálního státu
7.1.2 Vývoj na území ČR
7.1.3 Zrod vlastní koncepce sociálního státu
7.2 Obsah koncepce sociálního státu
7.2.1 Základní nezadatelná sociální práva
7.2.2 Další sociální práva
7.2.3 Dostupnost sociálních práv
7.3 Kyvadlový efekt realizace
8 Objekty sociální politiky
8.1 Úvodem o objektech
8.2 Jednotlivci jako objekt sociální politiky
8.3 Rodina jako objekt sociální politiky
8.4 Další skupiny občanů jako objektů sociální politiky
IV. část
Cíle
9 Dynamické proměny cílů sociální politiky
9.1 Úvodem o cílech sociální politiky
9.2 Vývoj cílů sociální politiky v historickém kontextu
9.2.1 Uznání práva na život
9.2.2 Dobrovolná pomoc chudým jako cíl lidského počínání
9.2.3 Povinnost pomáhat chudým jako cíl sociálního počínání
9.2.4 Od povinnosti státu k právu občana
9.3 Soudobý prostor pro formulaci cílů
10 Mezinárodní rámec pro formulaci cílů sociální politiky
10.1 Obecně o mezinárodně uznaných cílech sociální politiky
10.2 Všeobecná deklarace lidských práv
10.2.1 Občanská práva
10.2.2 Politická práva
10.2.3 Hospodářská práva
10.2.4 Sociální práva
10.2.5 Kulturní práva
10.2.6 Povinnosti občanů
10.2.7 Zajištění lidských práv
10.3 Mezinárodní pakty o lidských právech
10.4 Úsilí o rovnost a proti diskriminaci
10.5 Úmluva o právech dítěte
10.6 Úmluva o právech osob se zdravotním znevýhodněním
10.7 Evropský rámec sociálněpolitických cílů
10.8 Mezinárodní definice sociálních práv občanů souhrn
10.8.1 Právo na práci
10.8.2 Právo na uspokojivé pracovní podmínky
10.8.3 Právo na přiměřenou životní úroveň
10.8.4 Právo na rodinu
10.8.5 Právo na sociální zabezpečení
10.8.6 Právo na svobodu sdružování
10.9. Charta základních práv EU (2000)
10.10 Význam mezinárodní úpravy lidských práv pro formulace cílů
11 Exkurz o sociální doktríně
11.1 Úvodem o veřejné sociální doktríně
11.2 Myšlenkové zdroje soudobé evropské sociální doktríny
11.3 Česká veřejná sociální doktrína
11.4 Zdroje současné veřejné sociální doktríny ČR
11.5 Právní rámec pro sociální doktrínu v ČR
12 Formulace konkrétních cílů sociální politiky
12.1 Principy pro formulování konkrétních cílů sociální politiky
12.2 Objektivizace cílů
12.3 Nástroje pro formulaci cílů
12.3.1 Strategie
12.3.2 Formulace střednědobých a krátkodobých cílů sociální politiky
V. část
Předmět sociální politiky
13 Úvodem o předmětu sociální politiky
13.1 Sociální potřeby, rizika a události
13.2 Sociální prevence
13.3 Sociální události a jejich terapie
13.4 Členění sociálních událostí
13.5 Sociální rehabilitace
13.6 Motivace v sociální solidaritě
14 Sociální prevence
14.1 Ochrana zdraví obyvatelstva
14.2 Ochrana bezpečnosti a zdraví při práci
14.3 Ochrana před diskriminací
14.4 Sociálně-právní ochrana dětí a žen
14.5 Ochrana před ohrožením trestnou činností
15 Zdraví a jeho poruchy
15.1 Ochrana a péče o zdraví
15.1.1 Definice zdraví
15.1.2 Péče o zdraví obyvatelstva
15.1.3 Péče o zdraví jednotlivých občanů
15.1.4 Financování zdravotní péče
15.2 Nemoc jako sociální událost
15.2.1 Pracovní schopnost
15.2.2 Pracovní neschopnost z důvodu nemoci nebo úrazu
15.3 Invalidita jako sociální událost
15.3.1 Mezinárodní rámec pro zabezpečení invalidních osob
15.3.2 Právní definice invalidity
15.3.3 Posuzování invalidity
15.3.4 Zdravotní postižení a znevýhodnění jako sociální událost 15.4. Úrazové pojištění
16 Stáří jako sociální událost
16.1 Pojetí procesu stárnutí
16.1.1 Stárnutí jako biologický proces
16.1.2 Stárnutí a nemoc
16.1.3 Stáří a pracovní schopnost
16.2 Stáří a měnící se potřeby lidí
16.3 Čas a doba stáří
16.4 Gerontologie
16.5 Povaha společenského zabezpečení
16.6 Koncepce při stanovení důchodového věku
16.7 Zvýhodněné postavení žen
16.8 Soudobé problémy zabezpečení starých lidí
17 Sociální události spojené s rodinou
17.1 Pojetí
17.2 Mateřství
17.3 Rodičovství
17.4 Výchova dítěte v rodině
17.5 Ostatní pomoc rodinám
17.6 Sanace dysfunkčních rodin
17.7 Ochrana dětí, mládeže a žen
17.8 Náhradní péče o dítě
17.9 Ztráta živitele smrtí
17.10 Problémy a reformy
18 Chudoba
18.1 Pojmy a pojetí
18.2 Sociální události spojené s chudobou
18.3 Chudoba jako společenský problém
18.4 Úsilí EU o sociální soudržnost, včleňování
a boj proti sociální vyloučenosti
18.5 Nedostupnost bydlení a přiměřeného životního prostředí
18.5.1 Bezdomovství
18.5.2 Nepřijatelné životní prostředí
18.6 O sociální dezintegraci jako o sociální události
18.6.1 Vymezení pojmu
18.6.2 Příčiny sociální dezintegrace a nepřizpůsobení
18.6.3 Cíl sociální pomoci
19 Sociální souvislosti zaměstnání a nezaměstnanost
jako sociální události
19.1 Vývoj veřejné regulace zaměstnání a pomoci v nezaměstnanosti
19.2 Pojem zaměstnání
19.3 Právo na práci
19.4 Nezaměstnanost
19.5 Společenská pomoc nezaměstnaným
19.6 Politika zaměstnanosti EU
19.7 Aktivní politika zaměstnanosti ČR
19.8 Další sociální souvislosti zaměstnání
19.9 Zaměstnávání zdravotně znevýhodněných a postižených lidí
19.9.1 Zaměstnávání osob se zdravotním postižením
19.9.2 Podporované zaměstnávání
20 Vzdělání a nevzdělanost
20.1 Sociální otázky vzdělávání a vzdělanosti
20.1.1 Negramotnost a nevzdělanost jako zdroj chudoby
20.1.2 Zaměstnávání a vzdělávání
20.2 Sociální souvislosti základního vzdělání
20.3 Sociální dostupnost vyššího vzdělání
20.4 Srovnatelné vzdělání v Evropě jako podmínka sociální rovnosti a volného pohybu
VI. část
Realizace sociální politiky
22 Institucionalizace sociálněpolitických cílů
22.1 Pojetí institucionalizace
22.2 Problémy s realizací sociálněpolitických cílů
22.3 Tvorba výkonných organizací k realizaci sociální ochrany
22.4 Náležitosti nezbytné pro efektivní fungování organizací realizujících cíle sociální politiky
22.4.1 Výchozí principy pro fungování sociálních institucí
22.4.2 Volha právní formy
22.4.3 Volba organizačního modulu
22.4.4 Volba participativní formy
22.5 Tvorba soustav institucí k realizaci sociální ochrany
22.6 Hlavní principy výstavby základních soustav sociální ochrany,
22.7 Modely uspořádání sociálních soustav v evropských státech
23 Nástroje
23.1 Obecně o nástrojích sociální politiky
23.1.1 Druhy nástrojů
23.1.2 Sledované funkce
23.2 Regulace
23.3 Sociální prevence
23.3.1 Ochrana zdraví obyvatelstva
23.3.2 Ochrana bezpečnosti a zdraví při práci
23.3.3 Ochrana před diskriminací
23.3.4 Ochrana před ohrožením trestnou činností
23.3.5 Sociálně-právní ochrana dětí a mládeže
23.4 Dávky
23.4.1 Věcné dávky
23A.2 Peněžité dávky
23 A.3 Sestavení dávky
23.5 Služby
23.5.1 Sociální poradenství
23.5.2 Pomoc a podpora v krizi
23.5.3 Terénní, asistenční a pečovatelské služby
23.5.4 Ambulantní služby
23.5.5 Ubytovací (ústavní) služby
23.5.6 Zřízení a provozování sociální služby
23.6 Nátlak
23.7 Architektura realizačních nástrojů
23.7.2 Volba vhodných nástrojů
23.7.2 Sestavení nástrojů do soustav
23.7.3 Hodnocení kvality sociální ochrany
23.7.4 Volba poskytovatele
24 Financování sociální ochrany
24.1 Obecně o zdrojích
24.1.1 Stát
24.1.2 Samospráva (region, obec)
24.1.3 Zaměstnavatel
24.1.4 Sponzor
24.1.5 Občan/účastník
24.2 Metody financování
24.2.1 Financování rozpočtovou technikou (průběžným financováním)
24.2.2 Financování fondovou metodou (metoda kapitalizace)
24.2.3 Smíšená metoda rozpočtové a fondové (kapitalizační) metody
24.2.4 Virtuální kapitalizace (metoda NDC)
24.2.5 Účetní rezerva
24.3 Financování sociální politiky soukromého sektoru
24.4 Náklady na sociální ochranu
24.5 Financování sociálních služeb
24.5.1 Úhrada od občana
24.5.2 Úhrada státem
24.5.3 Vztah státu a obce úhrada od obcí
24.5.4 Vztah státu (obce) k nestátnímu subjektu úhrada od nestátního subjektu
24.5.5 Vztah státu a soukromého občana poskytujícího sociální služby
24.6 Hlavní problémy financování sociální ochrany a rozvoje
24.6.1 Vliv dávkové formule na financování
24.6.2 Rezervní fond při průběžném financování
24.6.3 Reálná hodnota dávek
24.6.4 Rovnováha mezi plátci a poživateli dávek
24.6.5 Zajištění minimální životní úrovně
VII. část
Sociální reforma
25 Sociální reforma
25.1 Pojem
25.2 Potřebnost reforem sociální ochrany
25.3 Objekty reformy v sociální ochraně
25.4 Cíle reformy sociální ochrany
25.5 Strategie a metody sociálních reforem
25.6 Načasování reformy
25.7 Průchodnost sociální reformy
26 Postkomunistické dědictví v Evropě
26.1 Dědictví minulého režimu
26.1.1 Sovětský vzor
26.1.2 Rozdělování ekonomicky činným osobám
26.1.3 Rozdělování ekonomicky nečinným osobám
26.2 Reformy přechodného období od komunismu ke kapitalismu
26.3 Nutné počáteční změny v soustavách sociálních dávek
26.4 Možné přístupy k sociální reformě
27 O české sociální reformě po roce 1989
27.1 Sociální politika ČSFR (1989-1992) scénář sociální reformy
27.1.1 Tvorba scénáře sociální reformy
27.1.2 Obsah scénáře sociální reformy
27.1.3 Realizace scénáře sociální reformy
27.1.4 Výsledky realizace
27.2 Sociální program českého státu v letech 1992-1996
27.3 Sociální politika státu v letech 1996-1998
27.4 Sociální politika státu za přechodné Tošovského vlády (1998)
27.5 Sociální politika 1998-2006
27.6 Sociální politika 2006-2009
VIII. část
Trendy
28 Trendy v evropské sociální ochraně
28.1 Úsilí o všeobecnost (univerzalitu) sociální ochrany
28.2 Úsilí o úplnost (komplexnost) sociální ochrany
28.3 Úsilí o přiměřenost (adekvátnost)
28.4 Úsilí o jednotnou sociální ochranu (uniformitu)
28.5 Úsilí o cílenost (adresnost) sociální ochrany
28.6 Úsilí o sjednocení (o harmonizaci, konvergenci a integraci)
28.7 Aktuální vývojové trendy v sociálních službách
29 Místo závěru
29.1 Polská důchodová reforma
29.2 První pilíř polské soustavy
29.3 Druhý pilíř polské soustavy
29.4 Třetí pilíř polské soustavy
29.5 Hodnocení polského experimentu		
Název pole Obsah pole
Hlavní záhlaví - osobní jméno Tomeš, Igor, 1931-
Údaje o názvu Úvod do teorie a metodologie sociální politiky Igor Tomeš
Mezinárodní standardní číslo knihy 978-80-7367-680-3 (váz.)
Konspekt 36 Zajištění duševních a materiálních potřeb Konspekt 18
Konspekt 37.016 Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice Konspekt 22
Údaje o vydání Vyd. 1.
Nakladatelské údaje Praha Portál, 2010
Vedlejší věcné záhlaví - věcné téma sociální politika czenas ph116210
Rejstříkový termín - žánr/forma učebnice vysokých škol czenas fd133772
Fyzický popis 439 s. ; 24 cm
Elektonické umístění a přístup Obsah Obsah
Načítám exempláře
icon_loading
  • Komentáře
  • Přidat vlastní
Nejste přihlášen, pokud nechcete, aby byl komentář anonymní, přihlaste se
Uložit komentář icon_loading
Dokumenty ke stažení
Oblíbené
…a další

Zobrazit vše
Navštívené
Podobné
Permanentní odkaz