komunikační dovednosti --- specifické poruchy učení --- děti předškolního věku

Bakalářská práce se zabývala problematikou narušené komunikační schopnosti u dětí předškolního věku v návaznosti na rizika specifických poruch učení ve škole. Jejím cílem bylo zjistit, zda se u dětí s narušenou komunikační schopností vyskytují deficity v dílčích funkcích častěji, než u dětí bez narušené komunikační schopnosti. Práce byla rozdělena do dvou částí. Teoretická část pomocí zpracování a prezentace odborných zdrojů charakterizovala a objasňovala pojmosloví narušené komunikační schopnosti a specifických poruch učení. Popisovala ranou intervenci a možnosti vzdělávání dětí a žáků s narušenou komunikační schopností a specifickými poruchami učení. Praktická část zjišťovala pomocí testu k zjištění deficitů v dílčích funkcích, zda se deficitní oblasti vyskytují častěji u dětí s narušenou komunikační schopností a zda jsou tedy tyto děti v rizikové skupině ohledně výskytu specifických poruch učení ve škole. Výsledky potvrdily, že se u dětí s narušenou komunikační schopností vyskytují deficity v dílčích funkcích častěji. Praktickou částí bylo také zjištěno, že metoda B. Sindelarové vede k eliminování deficitů dílčích funkcí u všech dětí a je tedy úspěšná v prevenci předcházení specifických poruch učení. Zjištění vyústila v konkrétní navrhovaná opatření v oblasti prevence specifických poruch učení u dětí s narušenou komunikační schopností předškolního věku.

Narušená komunikační schopnost