specifické poruchy učení --- speciální pedagogika

Bakalářská práce se zabývala vývojem výskytu specifických poruch učení na základních školách v Litoměřicích. Jejím cílem bylo zmapovat vývoj výskytu specifických poruch učení v porovnání se vzdělaností učitelů na základních školách a míru spolupráce rodičů s dyslektickou ambulantní poradnou. Práci tvořily dvě části. Teoretická část pomocí zpracování literárních zdrojů se zabývala nejvázanějšími aktuálními trendy v péči o jedince se specifickými poruchami učení, objasňovala problematiku specifických poruch učení, legislativní vymezení pedagogické integrace, poradenské služby, diagnostiku, reedukaci či prevenci specifických poruch učení. Praktická část zjišťovala na základních školách za období pěti let pomocí nestandardizovaných dotazníků výskyt dyslexie a dyslexie s přidruženou poruchou či poruchami, rozsah spolupráce rodičů s ambulantní poradnou a vzdělanost učitelů ve speciální pedagogice. Výsledky ukázaly, že míra vzdělanosti učitelů má rostoucí charakter, ale i nadále vyvolává nutnost rozšiřovat odbornost učitelů základních škol v oboru speciální pedagogiky. Narůstající náročnost v práci s dětmi se specifickou poruchou učení potvrzuje zjištění, že dyslexie v kombinaci s dysgrafií, dyskalkulií, dysortografií se vyskytuje ve větší míře, než dyslexie samostatně. Za největší přínos práce bylo možné považovat, že spolupráce rodičů a žáků se specifickou poruchou učení s dyslektickou ambulantní poradnou je pravidelná a má zároveň rostoucí tendenci. Ukázal se tak velký zájem rodičů řešit vývojovou specifickou poruchu učení u svých dětí.

Vývojové trendy výskytu specifických poruch učení